4. 3. 2007
J. H. Krchovský
Pohár mé hořkosti do dna je dopitý
vraníci před krčmou hrabou již kopyty
půjdu…, než kohouti spustí svůj ranní řev…
Zaplatím! „Není co. Pil jste tu všem jen krev.“
I kočí žertuje: „Cože dnes bez dámy?“
žene vůz úsvitem o závod s hvězdami
„Jako vždy, vašnosto?“ Proč se ptá, vždyť to ví…
jako vždy: konečná – Olšanské hřbitovy
(J. H. Krchovský: Poslední list. Petrov, Brno 2003)
