Jiří Kolář

Termiti

Jsou malí a trpěliví

pracují do úpadu,

zručně a přesně.

Zakopnutí je pro ně neštěstí,

zmýlená pohromou.

Nejčastěji nekouří a nepijí,

dokáží nemožné,

vědí jen, co mají provést,

jejich srdce má pípy,

mozek kontovačky;

dnes jsme vytočili litr lásky,

přijato deset kilo citu,

vydáno sedmnáct.

Nikdy nezapomínají na stará kolena

a pro své děti dovedou učinit vše.

Jejich obzor jsou ohnutá záda,

jejich dálky telefonní přístroj,

příroda dodávky,

štěstí peníze,

cíl moc,

vědí, jak plakat, jak se smát,

žení se pro výhodu;

množí se,

mají spořádané rodinné štěstí,

co doma uvaří, doma snědí,

spí na rozkaz,

myslí na povel.

Trychtýři s kusadly.

Ohlodají až na kost

živého jako zdechlinu,

pro cokoliv a kohokoliv,

jsou nejspokojenější,

když mají vše

orazítkované,

černé na bílém.

(Prométheova játra, 1950; 2000)