7. 10. 2007
Bludný Holanďan
Bludný Holanďan
Polykám pilulku za pilulkou
Po ránu malou a večer velkou
A čekám na život. Kdy přijde asi?
Už bych chtěl objevit i jeho krásy.
Vlasy mi šednou a hlas zní tence
Z té hrůzy své vlastní existence
Lehké je ulehnout, jen těžší spát
A skoro nemožné po ránu vstát.
Zásoby snědeny a rum vypit
Buzola ztracena, cíl zůstal skryt
A trochu chybí mi ten, kdo tu byl.
Vítr mi bezcitně plachty serval
Stojím za kormidlem. Měl bych plout dál.
Za kým? A pro koho?
Cos mi to skryl?
