23. 2. 2011
Cesty k domovu
Cesty k domovu
Jsou cesty, jež vedou k domovu.
Někdo se vracívá po nich rád!
Snad čeká, že začne odznovu,
žití dá smysl... té řadě ztrát...
Matka tvá... otec pak... cizí lidé.
Ví bůh, kdo z nich chtěl být rodičem;
podivné a trapné ticho zbyde
po chladných hovorech o ničem.
S despektem za nitky tahá zlobně
sestřička, skryta za beránčí šat.
Komické figurky nudných rolí.
Co vše jsi okoukal? Snad ne hodně...
Netečnost, samotu, citový chlad.
Někdy to tak trochu mrzí, bolí.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
