Kapitulace
Kapitulace
„Přibral jsem nejmíň tak třicet kilo,
v noci moc nespím a musím furt jíst,
krmit své tělo, jen aby žilo,
ačkoli zdali chci, nejsem si jist.
Hýbat se nejde mi, každý krok bolí,
po chvíli nemůžu popadnout dech.“
„Vzpomeň si na dědu, jak on si s holí
pročítal tep města po jeho zdech!
Víš, možná obcházet čtvrť svou bys měl,
nenechat moly dní vyžírat si skříně…“
sděluji řešení. Přinese vnitřní klid?
Asi však není to, co slyšet chtěl.
„No, to bych mohl, však línej jsem jak svině.
Půjdu spát… a pak jíst… raději zastřelit!“