Jdi na obsah Jdi na menu
 


6. 3. 2008

Vlkodlakem

Vlkodlakem

 

Mí známí za mnou už nechodí

a výmluv, těch slýchám dosti:

„Je půlnoc, teď se to nehodí…“

Tak vrčím, obrůstám srstí

 

Za noci vybíhám do polí

A děsím psy s jejich pány

Každý z vás snad s něčím zápolí

Já zase obíhám lány

 

Jenomže je nás tu asi víc

Schovaných v líbezné masce:

Zákeřně sedí a čekají

 

Na kořist. Ve stínu borovic

Jak rybář u svého vlasce

Spíš mluví, píší, než štěkají

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Něco přeci jen...

M.H., 26. 8. 2008 21:31

Barbane, díky za komentář. Nemůžu říct, že bych tenhle sonet považoval za skvost, ale na základě tvého popudu jsem přeci jenom předělal konec, neboť si o to skutečně žádal...

Co k tomu?

Barban, 24. 8. 2008 0:25

Kvartety jsou pěkné, pak se to divně rytmicky změní a ztrartí šmrnc