Černý les
Černý les
Bojím se
jeho obrysů
tušených
kdesi ve tmě
Pokroucené
a polámané
stromy
tlející v močálech
houštiny trním
rozedírající
kůži do krve
a zneklidňující
zvuky
skryté v pohybu
tu a tam
spatřeného
koutkem oka
Nemůžu ale
pokračovat dál
Cesta tu končí
a ukazatele
smazal déšť
povalil vítr
nebo jsem je
strhl já
abych si mohl
vybrat vlastní
směr
a nenechal
se zmást
na podnose
servírovanými
běžnými rutinami
Už jsem jej
párkrát prošel
Je pokaždé
jiný
a skrývá
plno záludných
strašidel
obvykle narostlých
vlastními
slabostmi
které v nátlaku
emočně vypjatých
dní
týdnů
a měsíců
dostanou novou
tvář
maskovanou
rafinovanými
a přesvědčivými
výmluvami
ačkoli podstata
je stále stejná
Ta hromada
sebeklamů
jimž je lákavé
uvěřit
se ráda
schovává
v temnotách
neboť tam
na sebe může
brát podobu
čehokoli
A tak přešlapuju
na místě
a chystám se
opustit
příjemně
pohodlný
svět iluzí
Poznávání pravdy
je nekonečné
úsilí
které jediné
osvobozuje
přičemž
nejbolestivější
i nejtěžší
bývá první
krok
