Co se v mládí naučíš...
Co se v mládí naučíš…
Sedím nehybně
v oblaku černi
kolem dokola
neprůhledná
mlha
plná děsivých
zvuků
rezonujících
s mým nitrem
a podivuju se:
Všechno tohle
jsem si přitáhl
do své reality!
Měl bych
nechat ten mrak
vypršet
s větrem
rozfoukat
to nejisté
neznámo
a pustit si
místo toho
kvílení
pořádnou hudbu!
Zatím však jen
ze zvyku
čekám
až to celé
bude natolik
nepříjemné
že budu muset
v rámci přežití
situaci
změnit…
Naštěstí
s přibývajícími léty
tyhle plonkové
časy zkracuju
a už si skoro
i uvědomuju
že utrpení
je jen má vlastní
volba
