Den nášlapných min
Den nášlapných min
Explodovala tehdy
jedna za druhou
až jsem měl sežehlá
i oční víčka
zevnitř
Na cosi hloupého
jsem zareagoval
neboť to připomnělo
strašáky z minula
a pak jich bylo
víc a víc
Navlékl jsem starou
vestu
a žongloval
s dýkami
ostrými a dlouhými
jako děsivé
sny
Ještě dlouho
jsem cítil řezné
rány
na dlaních
a pár bodných
kdesi hluboko
a čím déle
jsem je v mysli
udržoval
tím byly
bolavější
Pak jsem však
opustil
zčeřenou hladinu
myšlenek
vdechl zhluboka
opojné vůně
čajových lístků
dneška
a plně vnímal
jeho nekonečný
a všeprostupující
klid