Hanoj
Večer je na ulicích
živo
podobně jako přes den
ulicemi proudí
statisíce skůtrů
za divokého troubení
Lidé jsou venku
jedí obchodují jedou
hlídají motorky na chodnících
posedávají před restauracemi
a kavárnami
u malých plastových stolků
na ještě menších plastových
stoličkách
mluví spolu a smějí se
a tisíce se jich scházejí
na prostranství kolem jezera
kam v pátek a v sobotu
po osmnácté
auta nesmí
a uprostřed města tak
vznikne ohromná pěší zóna
prostor
pro proudění energií
kytary cajon zpěv
skákání přes gumu
žonglování
hakisakové kroužky
a různé další
s čím kdo přijde
zapojit
se může každý
O kus dál
natrefíš i na
nazvučenou hudební
produkci
s několika stejdžemi
a kousek vedle
procházíš tržnicí
v ulici
desítky bloků dlouhé
uprostřed ní
zleva i zprava
stánky plné bot
hadrů hodinek hi-techů
hracích karet
a klíčenek a náušnic
krytů na mobil
všechno značkové
fejky
a stánky se zmrzlinou
šťávou z cukrové třtiny
i jídlem a ovocem
tak rozmanitým
a barevným
až zrak přechází
Všude je těsno
a shluky lidí
a hluk a smích a zpěvavá
vietnamština
a jakási zvláštní
opravdovost
jako by k sobě
měli všichni blíž
když se jejich život
odehrává venku
a společně
Audiozáznam z autorského čtení zde.
