Jedovaté šípy
Jedovaté šípy
Někdy jen tak sedím
myšlenky nikde
tělo zmlácené
jak se občas
vzpírám žití
ani nevím proč
mysl se projde
až do pohraničí
a dráždí lvy
v končinách
nezmapovaných
Létají odtamtud
otrávené šípy
nálady dneška
jed překrucuje
na „co kdyby“
nepříjemných zítřků
emoce zpěněné
dovolí strachu
bičovat
představivost
v těchto rozpoloženích
byl bych raději
kdyby ty myšlenky
ani nepřišly
Lze je porazit
pouze přítomností:
tady a teď
neděje se nic
strašného
a dlouhé hodiny
ze dne
jsi laskán samými
krásami