Jiskra bytí
Jiskra bytí
„Kde je ten nezbytný
vnitřní švuňk?“
ptám se sám sebe
když tak nesmírně opatrně
už po třicáté osmé
sfoukávám svíčky
na dortu vonícím
všehochutí
který rozdám ostatním
protože já sladké moc
nemusím
abych pak prstíčkem
vysbíral drobečky
z talířku
omočené ve flíčku
marmelády smíchané
se slinami
naštěstí vlastními
a dál naučeným způsobem
opisoval podivné
pohyby
jako divoké zvíře
v kleci
než se unavím
napětím…
Na konci sil
je totiž každé sfouknutí
dechberoucí