Klepání
Klepání
Zaklepání
nesmělých prstů
v prázdném prostoru
o hranu
nekonečna
zařízne se
hluboko
spustí uragán
těkavých myšlenek
odrazí se
od slunce
jež umožňuje
život
a nespokojí se
s málem:
ozáří vesmír
abychom viděli
jak je veliký
a jak málo
víme
když máme jasno
ze zlomku
poznaného
tajemství
Zapadneme
do prázdna
dutých slov
která omíláním
ztratí lesk
omezená
ze své podstaty
Pochopí to
nemnozí
a ačkoli vstupenku
máme každý
v sobě
pálíme ji
všedností
a domnělými
jistotami
zatímco pravda
nadosah
zůstává
nedotčená
a jak se zdá
i nedotknutelná
v nevědomí
Zvedám prst
a klepám
plný naděje
zatím ale jen
popel
z cigarety
žití
