Palác poezie
Zametám před branou
Polorozpadlého chrámu
Ulepený všedností
A prachem té bídy kolem
Občas zaslechnu šepot
Úchvatných veršů zurčících v duši
Ale častěji
Praskání suchých větví
Ze stromu života
Za kamennou branou
K pramenům! volá to cosi ve mně
A rákos odpadá
Nárazem o tvrdou zem
Jsem než ten prach
Přesto ó jak mě láká
Vstoupit, kam jen ometám cestu
Komentáře
Přehled komentářů
líbí se mi vaše básně
konečně
miloš bouček, 2. 5. 2010 12:21
Konečně jsem si přečetl něco od Vás- protože jsem našel v bundě lístek s adresou Vašcih stránek - pozdě, ale přece. Komentář píšu jen k této básmi, četla jsem jich samozřejmě víc, nejen tuto. Líbí se mi to. Předpokládal jsem to, nevěděl jsem, zda oprávněně, a jsem rád, že mě to nezklamalo.
Tak ať se daří
Ó
alenka vávrová, 3. 11. 2011 16:43