Přátelské nakopnutí
Přátelské nakopnutí
Potřeboval jsem nakopnout
s rozběhem do prdele,
abych se vůbec mohl hnout
z iluzí, v nichž je skvěle,
i ze svých naivních pohádek,
že vše je, jak jen být má,
že vztahy možné jsou bez hádek,
a mě že nepozře tma.
Jsem asi snílek a poeta,
že takhle stále a po léta
urputně, trvale sebe klamu…
A jenom pomocí sebeklamu
tvrdím si, že vše je v pořádku
s děsivou modřinou na zadku.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
