8. 1. 2011
Přijď!
Přijď!
Vzletný verši, přijď!
A jakási bázlivá,
nesmělá myšlenka
prorůstá travou
mých neobdělávaných polí
a rozhlíží se,
mává na mě
(plaše;
to je doba,
než si všimnu!
Pátrám po ní dlouho,
ale pokradmu,
aby si nevšimli)
a pak ji mám,
hnojím ji,
zalévám,
nejistými pohyby
zastřihuji, roubuji,
až vykvete strom.
„Po ovoci poznáte je.“
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
