Sobotní tah
Sobotní tah
Podivné zakončení
nezvyklého večera
říkám si
když usedám
psát tyhle
verše
Byl plný
hluku
nových kámošů
jejich objetí
i několikahodinových
slz
utopených
v litrech alkoholu
a kulečníkových
machrovinek
postupem času
stále méně
přesných
V hlavě prázdno
z oné ukřičené
přecitlivělosti
a smutný pohled
facebookového
přítele:
„Ani to není
jak na houpačce,
spíš přijdou
a pak už mě
ty deprese
neopouštěj…“
Bylo mi jen
líto
že už jsem se
tak nějak
vyčerpal
a neměl sílu
dát další
kolo řečí
Asi by mi ale
stejně moc
neřekl
a já bych jej tedy
neměl kudy
provázet:
sociální sítě
v pojmenování vztahů
značně přehání
A tak noc
skončila
kolem šesté
ráno
porážkou v bilci
žaludkem na vodě
otupělostí
chvilkovým záchvatem
samoty
a pocitem
nedokončenosti
doprovázeným
nepříjemnou neschopností
usnout
