Tuhle večer
Tuhle večer
Usilovné
klapání klávesnice
píše odpověď
kamsi na cosi
Občasné smazání
znaků
dovolí učesat
sdělení
o momentálním
stavu
na přijatelnou
úroveň
Jenže i tak:
co je to přijatelné
a pro koho vlastně
a stojí za to
psát cokoli
komusi?
Po odmlčení
další zvuky
„Asi si chce
povídat,
nebo co…“
Stěží udržím
pozornost
Hladíš mě
po tváři
„Bys spinkal,
viď?“
Nějak mi
alkohol
válcuje soudnost
„Skoukneme seriál
a jdeme spát,
taky tam máš
párečky
a masíčko,
chceš?“
Přikyvuju
ačkoli žaludek
se na to
necítí
a duše
sevřená
z nátlaků dne
nakonec
vykřikne
mým hlasem:
‚Jaká je ale
pointa?‘
„Je to svíčková
s knedlíkem,“
shrneš
závěrem
a mně se líbí
tvoje přítomnost
v té mé
