V díře
V díře
Byl jsem už vážně
docela blízko
začlenit psaní
do běhu dne
půl hodiny stačí
tipl jsem si
a pak jsem dělal
různé únikové
strategie
jedna střídala druhou
až jsem se unavil
a elán opadl
z energie zbylo
než na nádech
a pár veršů
popisných
a topících se
v bažině
kam jsem jednou
jako malý
zahučel
na školním výletě
tolik svědků
a já důkazem
že se to může
stát
Někde za nehty
ulpělo bahno
a pocit
že se můžu propadnout
o dost níž
než ostatní
Zase lze stoupat
o dost výš
namítáš
Vyčesávám
z vlasů a vousů
zetlelou zeminu
a přitakávám:
Kolikrát ty výlety
do jiných světů
a galaxií
rezonující
s celým nitrem
na vibracích
hudby
mě nadnášejí
a odfukují
kamsi mimo
hluboký les
Oklepávám ze sebe
prach a jehličí
a protahuju se:
To by člověk nevěřil
když žije v díře
jak moc dokáže
bejt ponořenej
a zkroucenej
Poslechnout si báseň můžete zde (audiozáznam z autorského čtení).
