Virtuální lego
Virtuální lego
V krajině dětství
si hraju s legem:
Fascinuje mě
jak skládám kostičku
na jinou
a ono cosi vzniká
roste do různých
podob
někdy to i naplňuje
původní představu
o tom
co to mělo být
a jindy to vypadá
úplně jinak:
Buď to přijmu
nebo přestavím
Vytvářím
podivuhodná věci
pro úchvatné hry
plné nadšení
a života
Během něj však
vyrosteme do světa
kde tvoříme
podle návodů
nebo hledáme
už poskládané prostředí
abychom tam mohli
odehrát to své
To své
jen ale velmi vzdáleně
v náznacích
a jakoby tajně
a neohrabaně
neboť jsme naučeni
že to má být takové
a onaké
Umíme přeci už
posuzovat a hodnotit!
Těžko pak rozlišujeme
co je vnucené
a co vlastní
Lze to cvičit
bourat stereotypy
stavět podivnosti
narušovat zaběhlé
kulisy
a komfortní zóny
kde je nám příjemně
jako v ulitě
Je však zapotřebí
drtit si prsty
o příliš přimáčklé
kostičky
a teprve až to
zbouráme
získáme prostor
pro stavbu
podle sebe...
Jenže dnes
jsme i realitu
dokázali rozložit
na droboučké částečky
vyjádřit je
jedničkou a nulou
a z těchto čísel pak
vystavět úplně nový svět
zcela virtuální
který ovšem přijímáme
jako skutečnost:
Je digitální
a všechno v něm
lze libovolně přeskládat
zformovat
naprogramovat
a úplně se tam
zabydlet
Staví se snáze
z kostiček ega
z fotografií
videí
proslovů
a komentářů
v profilech
na sociálních sítích
a ukazovat se tam
v lepším světle
v jakém chceme být
vnímáni okolím
s cílem zalíbit se
a ukázat svou
jedinečnost
Velká iluze
pro miliardy lidí
bezvadný byznys
servírovaný v opojném
hábitu
a dokonalá hra
na schovávanou
pro vlastní duši
